Voda byla vždy rozhodujícím momentem při osídlování krajiny. V dnešní době zdražování vodného a stočného se stávají znovu hitem studny. Jejich stavba má ale svoje úskalí.

Voda se dostává do země z dešťů a hromadí se na vrstvách nepropustných hornin. Po šikmých vrstvách nepropustných hornin stéká, čímž vznikají podzemní proudy vody a podzemní jezera. Ve středověku se mnohé studny kopaly i víceméně nepodloženě, například na hradech kopali i za cenu velkých nákladů studnu tak hlubokou, dokud na vodu nenarazili. Po nalezení vody pak kopali ještě nějakou chvíli, aby byla studna dost hluboká (bylo to kvůli větší zásobě vody, navíc se počítalo s průběžným zanášením studny). Pokud se ale stalo, že ve studně byl takzvaný „zrádný písek“, mohla se pro jeho prokopání všechny voda ztratit. V takovém případě byl zrádný písek nepropustnou vrstvou, pod níž již byly vrstvy propustné.

Trable se sousedem

Vybudovat studnu ani v moderní době není jen tak, nelze ji dělat svépomocí. V Čechách je bohužel amatérské studnařství docela národní sport. Stačí si objednat proutkaře, zatlouci kolík a pustit se do díla s lopatou a krumpáčem. Projděte se kolem zahrádkářských kolonií, které nejsou připojené na vodovodní řád a můžete mít jistotu, že majitelé nepolévají záhony zeleniny vodou, kterou si na zahrádku dovezli. Problém načerno vrtaných studní tkví kromě neúcty k životnímu prostřední a podzemním vodám v něčem jiném. Můžete si totiž v potu tváře svou studnu vykopat, ale stačí trochu bezohlednější soused, kterému vaše stavba lehce sníží v jeho studni hladinu vody. Může se totiž stát, že dotyčný soused svou studnu prohloubí, aby mu voda do ní lépe natékala. Tím pádem zase vyschne studna vám. Když na vaše stížnosti zůstane soused hluchý, kdo vás pak rozsoudí? Ještě horší variantou je, že váš soused bude mít studnu legální (stačí, aby existovala před rokem 1950) a vás nahlásí úřadům.

Ilegalita se nevyplácí

Za vybudování studny bez patřičných povolení můžete od místní samosprávy také dostat docela tučnou pokutu. Takzvaný nedovolený odběr podzemních vod vás může stát na pokutě až 50 000 Kč. K tomu vám mohou naúčtovat dalších padesát tisíc pokuty za provedení stavby studny bez stavebního povolení. Pokud jste ale živnostník a nedovolenou studnu užíváte pro své podnikání, pak může pokuta za nedovolené odebírání podzemních vod být vypočítaná násobkem sazby 50 Kč za 1 m3 odebrané vody. Kolik jste skutečně odebrali není podstatné, vše se stanoví odhadem a vás to pak může stát od 5ti tisíc do 10ti milionů korun. Jako podnikatel můžete čelit i riziku pokuty za provedení stavby studny bez stavebního povolení ve výši jednoho milionu korun.

Dva legální způsoby

Pokud chcete zvládnout zřízením nové studny podle předpisů, musíte vycházet s místních specifických hydrogeologických poměrů. V každém případě to znamená spojit se s odborníkem. Vyvrtání studny a realizace dalších souvisejících zařízení (terénní úprava, přípojka, domácí vodárna) je stavba jako každá jiná. Stejně jako při budování rodinného domu je nutné zpracovat prováděcí projekt, získat povolení příslušných státních orgánů a vyřídit spoustu další dokumentace. Z hlediska platných zákonů a nutných povolení je možné vrtanou studnu projednat s orgány státní zprávy dvěma možnými způsoby. První z nich je možné nazvat „studna jako vodohospodářská stavba“. Je vhodný objekt, který chcete studnou zásobovat teprve projektujete a nemáte zažádáno o stavební povolení. Druhý postup „studna jako průzkumný hydrogeologický vrt“ můžete zvolit pokud si nejste příliš jistí, že jsou na vašem pozemku vhodné hydrogeologické podmínky pro vybudování studny.

Jaký si vybrat

První postup předpokládá vyřízení veškeré dokumentace a povolení před zahájením vrtání studny. Po dokončení vrtu je nutná pouze kolaudace, která je většinou spojena s kolaudací stavby. Vyřízení a projednání trvá několik měsíců. Při použití druhého postupu je rychlejší realizace vrtu a teprve následné vyřízení zákonem vyžadované dokumentace. Doba zahájení vrtných prací (studna jako průzkumný vrt) závisí především na vyřízení veškerých povolení, uplynutí zákonných lhůt a aktuálnímu vytížení našich vrtných souprav. V optimálním případě je možné zahájení vrtných prací do cca 1 měsíce od uzavření smlouvy o dílo. Vlastní realizace vrtu trvá při použití rotačně příklepové soupravy a za optimálních podmínek 1 až 2 dva dny. V případě, že žádáte o stavební povolení zahrnující i realizaci vrtané studny, je nutné počítat s více než 2 měsíčním projednáváním a nutnosti uplynutí zákonných lhůt pro odvo lání. Na základě závěrečné zprávy musí navrhovatel, což je zpravidla majitel pozemku, požádat vodohospodářský orgán o povolení k odběru podzemní vody a o povolení zřídit z průzkumného díla vodohospodářské dílo, studnu. V případě, že budou u vrtu provedeny další úpravy, například šachtice, přípojka ke stávajícímu objektu nebo domácí vodárna je nutné mít vypracovaný i projekt těchto úprav zpracovaný osobou odborně způsobilou projektovat vodohospodářské stavby. Účastníky řízení jsou všechny dotčené osoby, orgány a instituce. Velmi moudrým krokem je projednat realizaci studny se sousedy. Vyhnete se případným následným sporům.

Hlásit se to musí

Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací vrtu (v případě studny 30 dní předem) spojených se zásahem do pozemku je nutné oznámit účel, rozsah a harmonogram prací obecnímu úřadu, na jejímž katastru mají být provedeny. Prakticky je oznámení řešeno zasláním celého projektu obecnímu úřadu. Ten se k projektu vyjádří a v odůvodněných případech může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou službou, anebo jiného odborného posouzení nebo podkladu. V takovém případě se zahájení prací musí na přiměřenou dobu odložit.

Proutkař není hydrolog

Aby studna splňovala obecné technické požadavky, nemůže jí navrhovat proutkař, ale hydrogeolog. Požaduje se vysokoškolské geologické vzdělání a tři roky praxe v oboru, anebo středoškolské geologické vzdělání a pět let praxe v oboru, autorský podíl na řešení hydrogeologických úkolů, kladné hodnocení odborné úrovně od nejméně dvou odborných garantů a složení zkoušky odborné způsobilosti před komisí ministerstva životního prostředí. Zde ale musíme zdůraznit, že hydrogeolog za projekt ručí a veškeré komplikace, kdy například studna sebere sousedům vodu nebo sama vyschne, jdou na jeho hlavu.

Malá vodní havárie

Špatně projektovaná studna může vyvolat hydraulickou havárií, Tedy případ, kdy dojde k vypuštění mělké podzemní vody do puklin s hlubší hladinou podzemní vody, anebo kdy dojde provrtáním artézského stropu k poklesu tlaku artézské vody. Někdy to má za následek okamžitý pokles hladiny vody ve studních. Častěji je průběh hydraulické havárie plíživý a končí někdy i úplným vyschnutím studní “z neznámých příčin”. Hydraulickou havárii způsobí většinou prohlubování klasické studny, anebo neutěsněný vrt. Mohou jí způsobit i vrty pro tepelná čerpadla. Havárii se dá zabránit použitím správné technologie a správnou konstrukcí vrtu. To často omezuje výběr zeměvrtné firmy pouze na ty, které disponují potřebnou technologií a vylučuje nejlevnější nabídky na provizorní “studny 140 mm”, protože lomařské vrtačky, používané k jejich hloubení, nedokáží utěsnit prostor mezi vloženou trubkou a stěnou vrtu. Jestli je lze použít, může posoudit jen hydrogeolog, rozhodně ne majitel lomařské vrtačky, nebo jeho proutkař.

Vysajeme se navzájem

Kromě hydraulických havárií se mohou studny vzájemně ovlivňovat pouze ale v denním průměru vyčerpá jen tak malé množství vody, že se kolem nich hladina podzemní vody pozorovatelně nesnižuje. Většinou se naměří pokles hladiny podzemní vody kolem celého osídlení a to v důsledku celkového přetížení společně využívané mělké části podzemního odtoku. V přetížených povodích je důležité nové studny konstruovat tak, aby odebíraly jen tu část podzemního odtoku, kterou stávající studny nejsou schopny využít. Většinou musí být použity hluboké vrty, oddělené od mělké podzemní vody těsněním sahajícím dostatečně hluboko pod úroveň dna okolních studní. Protože pozemky v České republice nebývají rozlehlé, nelze si příliš vybírat, kam studnu umístit.

Dost vody pro všechny

Kapacita povodí závisí na velikosti srážek a na ploše jeho infiltrační oblasti, kde musí voda napršet a vsáknout. Na většině našeho území dnes potřebuje každý rodinný domek k pokrytí své potřeby vody zhruba hektar povodí. Zřízením domácích vodáren a koupelen a vybavením domácností automatickými pračkami a myčkami nádobí vzrostla na vesnicích spotřeba vody zhruba pětinásobně proti době, kdy se musela nosit od pumpy. Protože většina domovních studní pochází ještě ze starých časů, dochází kolem vesnic k plošnému poklesu hladiny podzemní vody až na úroveň, ve které vydatnost studní klesne natolik, že se přítok z povodí do společně využívané části zvodně vyrovná s celkovým odběrem vody. V takové situaci jakékoliv prohloubení studny vyvolává další pozvolný pokles hladiny podzemní vody a nutnost prohlubovat i studny ostatní. Jedinou pomocí je zřízení nové vrtané studny konstruované tak, aby odebírala jen tu část podzemního odtoku, kterou stávající studny nejsou schopny využít.

Technologie není levná

Ochranu vydatnosti existujících studní a ochranu jakosti vody pak nelze zabezpečit jinak, než konstrukcí studny. Ta musí zabránit vnikání povrchové vody do horniny a volnému vytékání vody ze studny do terénu. Zejména nesmí docházet k propojení oddělených poloh podzemní vody o různých hladinách. Je-li to třeba, musí být v prostoru mezi horninou a stěnou studny zřízeno těsnění. Pokud levná technologie neumožňuje odtěsnit mělkou podzemní vodu a ohrožuje ostatní studny, nelze jí použít a musí se zvolit nákladnější řešení. Například často inzerované “vrtané studny 140 mm” mohou mít své místo jedině jako vrty pro chaty v čistém lesním prostředí. Uvnitř obcí a v nových zástavbách rodinných domků mohou ohrozit široké okolí. Mohou způsobit šíření kontaminace do spodních podzemních vod a zároveň ochudit nejvyšší části podzemního odtoku, kterou většinou využívá původní zástavba. Dokonce i hluboké klasické studny, anebo širší vrty, které zdánlivě odpovídají normě, mohou vyvolat ohrozit okolí, jestliže není jejich konstrukce přizpůsobena místním hydrogeologickým podmínkám.


text: Ing. Zdeněk Janota

foto: archiv autora

Diskutovat Tisknout článek Pošli e-mailem

Hodnocení článku

hlasů: 12

Hodnota 12345678910

Diskuze